Vítám Vás na svém blogu, doufám, že se vám tu bude líbit! :)
Nezapomeňte tu nechat hodnocení, nebo komentík ;)
A brzo se zase vraťte ;)
.
.

Název: Vitalové - Portál
Stav: rozepsaná
Počet kapitol: 27
Žánr: fantasy, romance, sci-fi
Číst ZDE! - Po kliknutí sjeďte kurzorem níže!



Název: Vampírská Akademie Jinak - Láska s kapkou krve
Stav: dočasně uzavřená
Počet kapitol: 14
Žánr: fantasy, romance, sci-fi
Inspirace: Vampýrská Akademie
Číst ZDE! - Po kliknutí sjeďte kurzorem níže!


Název: Vampírská Akademie Jinak - Láska s kapkou krve - NIKOLAS
Stav: dočasně uzavřená
Počet kapitol: 14
Žánr: fantasy, romance, sci-fi
Inspirace: Vampýrská Akademie
...................Číst ZDE! - Po kliknutí sjeďte kurzorem níže!

13. kapitola - Poslední úpravy

19. května 2014 v 12:00 | Nikka |  Láska s kapkou krve
Přidávám další kapitolku a už nebudu zržovat :DPřeju pěkné čtení a nechte komentík :D

13.Poslední úpravy

"Polož jí na postel!" křikla zrovna mamka na Nika. Vzala můj obličej do dlaní tak, že jsem jí koukala přímo do očí. "Ach, Kate," vzdychla. Její měkký pohled se změnil na divoký. Hned jsem pochopila, že jí ovládá éter. Zkoumala mojí auru. Už se nadechovala, že něco řekne, ale já jsem jen dál němě koukala do jejích očí a to a to jí vzalo slova z pusy. Nikolas a mamka mě chytli za paže, zavířil v nás výr energie vyvolané éterem.
"Uff," vykašlala jsem ze sebe.
"Kate, to jsem rád, že jsi v pohodě! Už nikdy, nikdy tě nenechám samotnou! Slibuju!" upřímně se mi koukal do očí.
Oba jsem je objala. "Děkuju," špitla jsem.
"Tak fajn," začala zase organizovat mamka. "Nikolasi, skoč za ředitelkou. Má pro vás připravený výborný oběd. Dneska byla na královském dvoře a donesla nějaké to jídlo z jejich kuchyně. Z vlastní zkušenosti vím, že jejich jídlo je nejlepší, co jsem kdy jedla. Za půl hodinky ať jsi tady! Jasný?"
Nik přikývl. Mamka k němu natáhla ruku, ale Nik na ní jen nechápavě civěl. Pak sebou trhnul a vysoukal ze sebe: "Jo, jasně. Oblečení je támhle v té tašce na židli," řekl a ukázal rukou na plátěnou tašku.
"Dobře, tak teď už jdi!" řekla nesmlouvavým tónem a já se musela potichu smát.
"Nechci jí nechat samotnou!" řekl a nasadil odhodlaný výraz. Když se na něj ale mamka přísně podívala, stál u ní malý chlapec, který nemá daleko k tomu, aby se strachy počůral. Tak teď už jsem se smála nahlas.
Bylo vidět, že mě opouští nerad, ale zdálo se, že momentálně strach z mé mamky, je větší. Nakonec se pohnul ke dveřím a nespustil ze mě pohled, dokud se dveře nezaklaply.
Mamka mi pomohla do těch šatů, které mi Nik donesl, vše bylo sladěno do černé barvy. "Panebože, Niku!" zaúpěla jsem. Mamka se mi jen přátelsky smála. "To není vtipný!" našpulila jsem pusu.
"Ale no tak, užívej si přece trochu," řekla mi mamka.
Já zaúpěla podruhé: "To si se jeho "šarmem" nakazila i ty?"
"Ale, ale. Takže ty myslíš, že je šarmantní, jo? Tady se nám někdo zamiloval!" Já jsem se jen začervenala, a tak jsem rychle otočila hlavu, ale už bylo pozdě. "Takže je to pravda, moje malá holčička už dospěla!" Tak teď jsem jenom doufala, že Nik nemá přilepené ucho na dveřích. Po zbytek oblékání jsem nic neřekla. Měla jsem na sobě legíny a tílko s opravdu velkým výstřihem a tenisky. Jediné co jsem na sobě měla jinak barevného, byly bílé gumové špičky Conversek.
Mamka mě nalíčila, upravila vlasy, nalakovala nehty atd., protože nám stále zbývalo spoustu času, než přijde Nik.
Mamka mě podepřela a s její pomocí jsem se dobelhala až k zrcadlu. Na tak drobnou ženu má ale sílu, pomyslela jsem si. Z přemýšlení o mamce jsem se vytrhla já sama, protože to co jsem uviděla v zrcadle, tomu jsem nechtěla věřit. To jsem já? "Já jdu na ples?"
"Ne, ale přece jen jsi královská a venku je spousta lidí," řekla jakoby nic. "Jen se podívej z okna!"
Před nemocnicí stál dav lidí. "Není tu zadní východ?"
Na to mi nestihla odpovědět, protože stejně jako já uslyšela blížící se kroky. "Nikolasi!" zakřičela mamka přes dveře a Nik okamžitě vstoupil do dveří.
Už se nadechoval, že řekne nějakou vtipnou poznámku ohledně cesty k tetě Viktorii, ale pohled mu padl na mě a zavřel pusu. Nejprve mě sjel pohledem od hlavy až k patě. Pak se mi podíval zase do obličeje, ale jeho pohled mu sjel k mé hrudi a po delší chvíli se mi podíval zase do očí a plaše skoro až omluvně se usmál. Svým dhampířím sluchem jsem uslyšela jeho zrychlený dech. Přišlo mi to legrační, ale zároveň mě to rozpalovalo.
"Nikolasi, z nemocnice vyjdete jako královští! Ne jako dvojice neslušně vychovaných puberťáků, kteří utíkají od problému zadním vchodem," nakázala.
Už nějakou chvíli jsem seděla na posteli. Přemýšlela jsem, jakým způsobem, se dostanu domů. Nohy jsem měla stále jako z rosolu. Smutně jsem se vzhlédla k Nikovi a přitom jsem měla ruce na nohách. Podíval se na mě chápavým pohledem a v očích se mu nebezpečně zalesklo. Protočila jsem oči v sloup a on se usmál ještě víc.
"Usmíváš se jako sluníčko na hnoji!!" upozornila jsem ho se smíchem.
"Mám taky proč!" oplatil mi.
Ozvalo se klepání a do dveří nakráčela Vali. "Pane Ivaškove," oslovila Nika. "Mộžeme vám, teda slečně Blackeové, ponuknut vozík?"
"Ne, děkuji, to je v pořádku," Odpověděl ji slušně Nik. A vzal mě do náruče.
"Dobre posledna vec. Čo to len bolo… Jo už viem. Kate," oslovila tentokrát mě. "Dva dni v pokoji. Žiadne behanie, bojovanie, či čokoľvek iného náročného!" řekla rázně a přísně se mi podívala do očí, až z ní šel strach. Polkla jsem, kývla na souhlas a schoulila se víc k Nikovi, který mě uchopil pevněji ve své náruči. "Za dva dni přiídeš na kontrolu, po svojich!" dodala. Pak jsme se s ní rozloučili, Vali ještě jednou poděkovala mamce a vyrazili jsme.
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Anketa

Co by jsi chtěla být?

Moroj
Dhampír
Strigoj

Komentáře

1 Katy Katy | Web | 19. května 2014 v 18:39 | Reagovat

Gratuluju! Právě jsem tě nominovala v tagu. Více info si přečti na mém blogu.

2 playboyka playboyka | 20. května 2014 v 18:56 | Reagovat

Já teda nevím, kam bych to měla napsat, ale docela by se mi líbilo, kdybys sem někam na stránky dala odkaz na archiv, protože takhle se do něj dá dostat, jen když se klikne na konkrétní článek a najde se to nahoře v těch odkazech, jinak super blog, určitě pokračuj

3 Nikka Nikka | E-mail | Web | 20. května 2014 v 20:17 | Reagovat

[1]: Už jse to zveřejnila :-D

[2]: Omlouvám se, jestli je můj blog nepřehledný, myslela jsem, že když to bude v rubrikách, tak to tam bude lépe přehlednější :'( Zkus jít do rubrik a přímos i vybrat, co chceš ;-)  :-)  :-D

4 Katy Katy | Web | 24. května 2014 v 8:53 | Reagovat

Ahoj, víš chci ti napsat, že jsem na svůj blog dala dvě nové kapitoly. Tak hezké čtení.

5 Katy Katy | Web | 30. května 2014 v 22:05 | Reagovat

Promiň placam tady různé blbosti než abych ti řekla hodnocení kapitolky. Takže, opět mě zaujala, ale připadalo mi kapanek přehnané to jak stály davy lidí před nemocnicí když měla odtamtud odejít. Na mne to zkrátka vyznělo tak zvláštně.
Ale jinak byla kapitola jako obyčejně zajímavá.

6 Katy Katy | Web | 31. května 2014 v 19:46 | Reagovat

Promiň, spletla jsem si článek tohle hodnocení mělo být k 14. Kapitole. Omlouvám se.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama