Vítám Vás na svém blogu, doufám, že se vám tu bude líbit! :)
Nezapomeňte tu nechat hodnocení, nebo komentík ;)
A brzo se zase vraťte ;)
.
.

Název: Vitalové - Portál
Stav: rozepsaná
Počet kapitol: 27
Žánr: fantasy, romance, sci-fi
Číst ZDE! - Po kliknutí sjeďte kurzorem níže!



Název: Vampírská Akademie Jinak - Láska s kapkou krve
Stav: dočasně uzavřená
Počet kapitol: 14
Žánr: fantasy, romance, sci-fi
Inspirace: Vampýrská Akademie
Číst ZDE! - Po kliknutí sjeďte kurzorem níže!


Název: Vampírská Akademie Jinak - Láska s kapkou krve - NIKOLAS
Stav: dočasně uzavřená
Počet kapitol: 14
Žánr: fantasy, romance, sci-fi
Inspirace: Vampýrská Akademie
...................Číst ZDE! - Po kliknutí sjeďte kurzorem níže!

4. kapitola

11. srpna 2014 v 0:00 | Nikka |  Láska s kapkou krve - Nikolas

1. Spřízněné duše

"Co to je?" vykřikla zděšeně. Koukala se na mě vyděšenýma očima, ale já se usmíval od ucha k uchu. "Tobě to přijde vtipný?!" zeptala se mě.
"Kate, neboj se toho, to je nit spřízněných duší. V našem ani v lidském světě není vidět. Mohou jí vidět pouze ti, kdo jsou napůl morojové a napůl dhampýři nebo uživatelé éteru a ty jsi napůl moroj i dhampýr, protože máš pouto s Bellou," vysvětlil jsem jí.
"A ty jsi také 'stínem políbený'?" ptala se.
"Ano, ale moroj, který mě zachránil, zemřel. Byl to můj otec." dodal jsem smutným hlasem. Nechtěl jsem se o tom bavit. Pořád jsem se s tím zcela nevyrovnal. Ale hned jsem se zase usmál a řekl: "Holka, zdá se, že mě miluješ!"
"A na to jsi přišel jako jak?" zeptala se mě sebevědomě a se sarkazmem.
"No jak jsem řekl, je to nit spřízněných duší!" odpověděl jsem jí.
Začervenala se, ale hned změnila téma: "Není tu něco k pití?" zeptala jsem se a já se toho chytil.
"Jo v kuchyni! Jsou to tyhle dveře." upozornil jsem jí, protože se začala rozhlížet. Byly tu troje dveře.
"Hmm… Děkuju," zabručela. Chtěla vykročit, ale její ruka ji stáhla zpátky. Podívala se nejdřív na ruku a potom na mě. Já se potichu smál, klepalo se mi břicho smíchy. "Pusť mě!" řekla jsem mi.
"Já bych tě pustil, kdybych mohl!" pošeptal jsem jí do ucha. "Ale to nejde. Háček je v tom, že když už si té šňůrky někdo všimne, tak jde sundat pouze jedním způsobem!" řekl jsem stále šeptem.
"A to jakým?" pošeptala jsem.
"Polibkem!" prozradil jsem s úsměvem, ale srandu jsem si nedělal.
"Coo? Přeskočilo ti?!" křikla na mě. "Nebudu tě líbat, vždyť tě neznám a ani nemiluju!"
"No dobře tak běž vysvětlit Belle, proč mě dokonce života budeš muset vodit za ruku!" předhodil jsem jí. Dala mi za to velkou ránu do ramene. To jsem nečekal, ale zdálo se, že jí to bolí víc než mě.
"Au, co to bylo?" vykřikla bolestí a chytla se za své rameno.
"Já nevím, ale máš tvrdou pěst!"
"Ale já dala ránu tobě a schytala jsem to já. Jak to?" ptala se a rukou si držela rameno.
"To bude asi další výhoda spřízněných duší. Když je jeden v nebezpečí, tak to ten druhý cítí, i když ho nevidí. Hele Kate prostě mi dej pusu a můžeš se jít napít!" vysvětlil jsem stroze.
"Tak zaprvé to není žádná výhoda! Akorát budu mít na krku někoho dalšího, koho bych musela chránit! A zadruhé já tě prostě líbat ne…" víc říct nestihla, protože jsem ji políbil. Líbali jsme se divoce a vášnivě. Musím přiznat, že to byl můj nejlepší polibek plný emocí a smyslnosti. Jsem asi o hlavu větší než ona, ale to jí doufám nevadí. Dala mi ruce kolem krku a já jí je obmotal kolem pasu. Najednou se odtáhla. "Co to děláš? Nesmíš líbat každou holku, kterou potkáš!" vykřikla naštvaně. Zkontrolovala si ruce, které už opravdu nebyly svázané. Rozeběhla se k Belle, která byla ve vedlejší místnosti, vzala ji za ruku a táhla ven.
"Kate, co se děje? Kam to jdeme?" ptala se Bella. Pozoroval jsem je otevřeným oknem z kuchyně.
"Pryč, a dál od něj!" sykla na ni Kate. To mě trochu ranilo. Spoléhal jsem na Bellu. Že ji přesvědčí. Ještě chvíli se ty dvě o něčem hádaly, když za mnou něco spadlo na zem. Ohlédl jsem se a za mnou stál strážce a v rukou držel pouta. Zvažoval jsem, jestli se mám prát, nebo utéct, ale nakonec jsem si vzpomněl na Kate a to jak by jí bolela každá má rána. Učinil jsem nejhloupější rozhodnutí, které jsem si mohl vybrat. Natáhl jsem ruce před sebe.
"Přiveďte ho!" křikl na někoho před domem. Strážce, který mi pevně spoutal ruce, se mnou škubl a postrčil mě směrem, odkud jsme slyšeli povel.
Zaměřil jsem svůj pohled na zlatou nit, která už nebyla zlatá, nýbrž krvavě červená. Očima jsem sledoval nit a spatřil jsem Kate, která na mě nenávistně kouká.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Katy Katy | Web | 18. srpna 2014 v 11:23 | Reagovat

Promiň, že píšu pozdě, ale doma nám nefunguje net, takže je to těžší. Hmm, chytlavé pokračování. Musím se přiznat, že jsem se hrozně těšila až si tohle přečtu, a teď se už nemůžu dočkat až se mrknu na 5. Díl. :-D

2 Nikka Nikka | E-mail | Web | 30. srpna 2014 v 21:34 | Reagovat

[1]: díky, jsi jedna z mých mála nejoblíbenějších čtenářek ;-)  :-)  :-)  :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama