Vítám Vás na svém blogu, doufám, že se vám tu bude líbit! :)
Nezapomeňte tu nechat hodnocení, nebo komentík ;)
A brzo se zase vraťte ;)
.
.

Název: Vitalové - Portál
Stav: rozepsaná
Počet kapitol: 27
Žánr: fantasy, romance, sci-fi
Číst ZDE! - Po kliknutí sjeďte kurzorem níže!



Název: Vampírská Akademie Jinak - Láska s kapkou krve
Stav: dočasně uzavřená
Počet kapitol: 14
Žánr: fantasy, romance, sci-fi
Inspirace: Vampýrská Akademie
Číst ZDE! - Po kliknutí sjeďte kurzorem níže!


Název: Vampírská Akademie Jinak - Láska s kapkou krve - NIKOLAS
Stav: dočasně uzavřená
Počet kapitol: 14
Žánr: fantasy, romance, sci-fi
Inspirace: Vampýrská Akademie
...................Číst ZDE! - Po kliknutí sjeďte kurzorem níže!

5. kapitola - Lucas - 2. den

28. září 2014 v 12:57 | Nikka |  Vitalové

Lucas

("Crrrrrrrr")
Ten otravný budík, kdyby tam aspoň bylo jiné vyzvánění, ale tohle, to je tak vlezlé!!! Nakonec mě to donutilo vstát z postele a jít ho vypnout. Někdo chtěl mít asi jistotu, že doopravdy vstanu, a tak jsem našel budík na hromádce připraveného oblečení na židli. Vzal jsem do ruky oblečení a došoural jsem se do koupelny. Bolest hlavy se stala minulostí stejně jako úvahy o Sabrině. To všechno zmizelo ve chvíli, kdy na mě začala téct voda.
Vylezl jsem ze sprchy a omotal si okolo sebe jen ručník, než oschnu. Poté, co jsem udělal každodenní hygienu, jsem se i oholil, protože se mi na tváři začalo dělat pěkné strnisko. Většinou jsem ho udržoval, protože jsem tak vypadal starší, i když mi je jen osmnáct let. Dnes jsem se ale zbavil každičkého vousku, který se mi na tváři objevil. Tak a teď vypadám na šestnáct sedmnáct, nebo aspoň to tak všichni říkají.
Od té doby, co mi zemřel otec, jsem byl odkázaný na krále já. Radši bych byl normální kluk, který řeší kde, kterou a jak. A místo toho jsem měl celé narozeniny o tom, že na východě se lid bouří, že si lidé stěžují na nedostatek peněz a vysoké ceny, teď prý někdo oznámil, že na východě se to schyluje k povstání, prý už nechybí málo a začnou se všichni hromadně bouřit.
Můj otec byl jako otec dobrý, ba i výborný, měl jsem s ním skvělý vztah, ale jako král nestál za nic. Byl to lakota a sobec, který si dlouho držel moc ve svých rukou a co chtěl, to taky dostal, ať to stálo někoho život, nebo ne, musel to mít.
Mnohokrát jsem se mu snažil vysvětlit, že by mohl vládnout v míru, ale to zřejmě nechápal a vždy mě odbyl větou, že jsem moc malý na to, abych tomu rozuměl. Nakonec můj otec skonal, protože z toho všeho bohatství a moci zešílel a skočil z balkónu. Hned po jeho smrti mi nasadily korunu a řekli, že se nemusím o nic starat, že to všechno zařídí oni. Nevěřil jsem jim, protože to byli lidé, o kterých jsem věděl, že se na otce přetvařovali. Promluvil jsem si tedy s matkou, která mě hned, jak jsem jí to řekl, škemrala, abych jim nevěřil. To jsem také udělal, a když jsem se k tomu všemu dozvěděl, že k tomu oknu tátu dovedli a našeptávali mu, aby skočil, jsem je vykázal z našeho paláce a sebral jim téměř veškerá práva, sebral jsem jim hodnost, sebral jsem jim i všechny peníze a nechal jsem je, ať si jdou, kam chtějí. Už teď si vyčítám, že jsem je rovnou nenechal dát na popravu. Ale oni se potrestají sami, nebudou vědět, kam mají jít, nebudou mít žádné jídlo, budou škemrat u ostatních… Hlavní, co jsem ale chtěl, aby si zkusili jaké to je být chudí. Měli vše, na co si ukázali. Doma se nám váleli na pohovkách a večer chlastali jak psi. Ráno se celý motali, všude po nich byl bordel. Neměl jsem je rád. Teď si asi staví z větví střech nad hlavou a možná mají i oheň a nějakou tu kůrku chleba.
Přestal jsem vzpomínat a vyšel jsem se převléct do pokoje. Zdálo se mi, že slyším klepání na dveře, ale nikdo nevešel tak jsem to vypustil z hlavy. Shodil jsem ze sebe ručník a sáhl jsem do kufru pro čisté prádlo. V tu chvíli mi vlezla do pokoje Sabrina. Když si všimla, že nejsem v posteli, ale že stojím nahý u svého kufru. Vykřikla, dala si ruku na oči, které, jak bylo vidět, křečovitě svírala k sobě.
"O… Omlouvám se, myslela jsem, že spíte," vykoktala ze sebe. A tváře jí hořeli. "Já… Poslala mě matka, abych se přesvědčila, že jste vzhůru a mám se zeptat, jestli něco nepotřebujete. A pokud nic nechcete, tak já půjdu Vaše Výsosti." Oznámila mi a já se ušklíbnul.
"Říkal jsem, abys mě oslovovala L-U-C-A-S-I!" oznámil jsem jí a pro efekt jsem jí to i vyhláskoval. Trhla sebou, sundala ruku z očí a chtěla něco namítnout, ale když si uvědomila, že jsem vlastně nahý, tak se radši celá otočila. Pravdou bylo, že už jsem měl ponožky a boxerky. Tak jsem jí oznámil: "Mé mužské partie jsou zakryty!"
Otočila se na mě a řekla to samé, jako včera večer: "Pouze pokud to budu mít jako královský rozkaz, jinak vás stále budu oslovovat Vaše Výsosti!" na to si mě s nečitelným pohledem projela od hlavy až k patě, nic dalšího neřekla. Jen se otočila a šla.
Toto je první žena v mém životě, kvůli které se cítím být téměř nic. Moje ego si začalo stěžovat. Vynahradil jsem si její snížení mého ega tím, že jsem pět minut stál před zrcadlem a česal si vlasy tak, aby byly dokonalé.
Já vím, tak trochu Perce Jackson Nevinný Mám pro něj slabost Líbající
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama