Vítám Vás na svém blogu, doufám, že se vám tu bude líbit! :)
Nezapomeňte tu nechat hodnocení, nebo komentík ;)
A brzo se zase vraťte ;)
.
.

Název: Vitalové - Portál
Stav: rozepsaná
Počet kapitol: 27
Žánr: fantasy, romance, sci-fi
Číst ZDE! - Po kliknutí sjeďte kurzorem níže!



Název: Vampírská Akademie Jinak - Láska s kapkou krve
Stav: dočasně uzavřená
Počet kapitol: 14
Žánr: fantasy, romance, sci-fi
Inspirace: Vampýrská Akademie
Číst ZDE! - Po kliknutí sjeďte kurzorem níže!


Název: Vampírská Akademie Jinak - Láska s kapkou krve - NIKOLAS
Stav: dočasně uzavřená
Počet kapitol: 14
Žánr: fantasy, romance, sci-fi
Inspirace: Vampýrská Akademie
...................Číst ZDE! - Po kliknutí sjeďte kurzorem níže!

4. kapitola - Sabrina - 2. den

21. září 2014 v 0:00 | Nikka |  Vitalové
SABRINA
S Emou jsem strávila příjemné dopoledne.
Oba koně byli nějací moc rozdovádění. Rozhodli jsme se je trochu zklidnit. Zastavili jsme. Orion začal hned žrát trávu. Plácla jsem ho po zadku a křikla na něj: "Orione, nech toho!" Ema se mi jenom smála a já na ní prskala, že to není vtipné.
"Asi má hlad, no! Hele, to je jedno. Vidíš támhle ten strom?" Kývla jsem. "Tak kolem toho stromu. Pak támhle kolem toho," ukazovala a já jí kývala na souhlas. "A konec bude támhle mezi těmi třemi stromy. Vypadají, jako startovní boxy." Dokončila.
Vytáhla jse z kapsy jedno jablko. Hned ho snědl, div mi nesežral ruce. Svoje nozdry mi strkal do kapsy a hledal další jablko. Moc dobře věděl, že když rychle a správně pojede, tak si vyslouží nejen jablko. Nasedla jsem na něj, poplácala jsem ho po krku. "Tři dva jedna teď!" zavelela jsem.
V tu chvíli jsem nakopla Oriona do slabin a vyrazila jsem rychlým cvalem. Ema s Beruškou vyrazily hned tryskem a Orion se za nimi hnal. Vynaložila jsem hodně síly, abych ho korigovala. Nakonec pochopil, že neběžíme dohromady. Blížila jsem se k prvnímu stromu. Beruška s Emou už sice byly skoro u druhého stromu, za to se mi ale zdálo, že Beruška zpomaluje. Toho jsem hned využila a pobídla jsem Oriona do trysku. Zanedlouho jsme je v klidu předjeli a stihli jsme se v cíli i otočit, než přijely.
"Beruška je sice rychlá, ale ne tak vytrvalá, přece jen má nejlepší léta za sebou." Vytáhla jsem poslední dvě jablka a jedno hodila po Emě.
"Děkuju!" pronesla do ticha. Ale pak vykřikla tak hlasitě, že se i Orion polekal, cukl sebou a sklopil uši: "Beruno, nežer mi ruku!"
Zbytek jízdy proběhl v klidu. Domů jsme se dostali asi v půl jedné.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Katy Katy | Web | 26. září 2014 v 15:40 | Reagovat

Aha, takže něco dalšího ke čtení...Hmm. Moc ráda bych si to četla, ale jsem momentálně dosti zaměstnaný člověk celým tím školním frmolem, ale až budu mít čas tak si to určitě přečtu. ;-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama