Vítám Vás na svém blogu, doufám, že se vám tu bude líbit! :)
Nezapomeňte tu nechat hodnocení, nebo komentík ;)
A brzo se zase vraťte ;)
.
.

Název: Vitalové - Portál
Stav: rozepsaná
Počet kapitol: 27
Žánr: fantasy, romance, sci-fi
Číst ZDE! - Po kliknutí sjeďte kurzorem níže!



Název: Vampírská Akademie Jinak - Láska s kapkou krve
Stav: dočasně uzavřená
Počet kapitol: 14
Žánr: fantasy, romance, sci-fi
Inspirace: Vampýrská Akademie
Číst ZDE! - Po kliknutí sjeďte kurzorem níže!


Název: Vampírská Akademie Jinak - Láska s kapkou krve - NIKOLAS
Stav: dočasně uzavřená
Počet kapitol: 14
Žánr: fantasy, romance, sci-fi
Inspirace: Vampýrská Akademie
...................Číst ZDE! - Po kliknutí sjeďte kurzorem níže!

Hra 2

5. října 2014 v 22:18 | Nikka |  Inspirační hra se čtenáři
Naposledy zazvonil školní zvonek.
Tak dlouho jsem se těšil, až odtud vypadnu, ale teď když je mi to umožněno, tak už se mi ani moc nechce.
Každopádně, co se změní tím, že odejdu ze základky?
Pro okolní svět jsem jen pořád ten samý tajemný, ale úplně obyčejný kluk!
Nic... Nic by se nezměnilo!
Proč?
Protože až příjdu domů čeká mě tam pořád to samé.
Můj opilý otec.
Od smrti mé tety - jeho sestry, je v jednom kuse opilý.
Bylo takovým veřejným tajemstvím, že mezi sebou ti dva chovají více než vřelé city pro bratra a sestru.
Otec je potomkem velice významného rodu.
Takže má právo na dedictví, ale na co mu dědictví bude, když je už starý a závislý na alkoholu?
to by znamenalo, že všechno dědictví dopadne na mě, jakožto posledního potomka našeho rodu.
Jenže to se nestane, protože můj otec si nevzal hraběnku, ale obyčejnou, prostou dívku z velkoměsta.
Myslím, že do otce ani nebyla zamilovaná, ale když řekl že má finance, změnila názor.
Takže já, který jsem napůl obyčejné a na půl urozené krve, nesmím mít z majetku a financí ani ň.
Jenže pravda je taková, že já nejsem synem své "matky", ale jsem synem mé "tety".
Takže práva bych měl, ale otec mi to nedovolí.
I v opilosti neustále myslí pouze na svou čest, říká, jaká by to byla hamba.
Ale já přeci nechci žít život v bídě!
Ne, že bych chtěl bůch ví jaký luxus, ale kdybych si mohl vbrat mezi bídou a bohatstvím, tak volím bohatství, ikdyž by mi stačil průměr.
Otec ze strachu, abych to nepověděl, mě zařídil "stipendium" do vojenské školy.
Po prázninách mám nastoupit, ale co se tam bude dít, nevím...
Jen doufám, že mě ze strachu o svou čest otec nedá zabít! - To bych samozřejmě přeháněl, ale co se dá čekat od fanatiovaného opilce?

Cestou domů jsem hodně přemýšlel.
Už si ani nepamatuji cestu domů, jen to, že mi byla zima a byl jsem celý mokrý.
Pak mi teprve došlo, že pršelo.
Po horké sprše jsem se uvelebil na honosné pohovce před televizí jen v trenkách s peřinou kolem ramen.
V tom se stal zázrak!
Otec dnes nebyl opilý - to znamená, že se bude křičet.
Hodně křičet.

"Jak to že nejsi vhodně oblečen?" provokoval otec.
"Víš otče, Snažím se vymamit z tvého vlivu a chovat se jako každý "NRMÁLNÍ" teenager" vysvětlil jsem mu a zívl jsem na důkaz toho, jak mě rozhovor s ním vůbec nezajímá.
Kamkoliv jsem kdy přišel, do nové šoly, do nové společnosti, do knihovny... vždy o mě všichni říkaly: ten záhadný mladík. Sice ne netaktní, ale až moc upřímný! - to samozřejmě platilo i u mého otce, nebo alespoň to druhé.
Otec po mě střelil nenávistným pohledem, což mě na jednu stranu zklamalo, ale na druhou stranu potěšilo, že jsem mu sebral slova.
Jenže on promluvil: "...
Teď už je to na vás Úžasný těším se Nevinný

 

10 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Katy Katy | Web | 30. října 2014 v 18:30

...Dobře, dobře. Tak dělej co chceš. Ostatně mám už dlouho ti to říct, stejně tě nezajímá co ti říkám, teda, tak mi to aspoň přijde."
"Díky." Řekl jsem potichu. Něco na tom bylo divné.
"Ale pokud chceš být samostatný, chceš si řídit svůj život, tak odsud zmizíš."

2 Nikka Nikka | E-mail | Web | 4. listopadu 2014 v 10:35

[1]: Nezbylo mi nic jiného, než zmlknout, protože kdybych mu na to přikývl, tak mě zbaví veškerých zbylých práv...

3 Nikka Nikka | 5. listopadu 2014 v 14:16

[1]:A to jsem samozřejmě nechtěl.
"Tati, posaď se! Chci si s tebou promluvit!" vybídl jsem ho a rukou jsem mu pokynul, aby si ke mně přisedl.
Neochotně se ke mně posadil. "co chceš, nemám moc času!" - hlavně že máš hodně času na chlastání ! - pomyslil jsem si otráveně.
"Já na tu vojenskou školu moc nechci, ale zároveň se nám oboum uleví,když odjedu. Jo?"
Otec se na mě poprvé po dvou letech usmál. Opětoval jsem mu úsměv.
"No..." otec si odkašlal, "když chceš! Tak tedy dobrá, ale jedeš už i na prázdninovou školu!!!"
Ale tati...!" odporoval jsem.
"Taak si vyber! bu´d škola, nebo zmizíš!!!" nic jsem nenamítal, jen jsem vypnul televizi a se svou dekou na zádech jsem zamířil do svého pokoje...

4 Katy Katy | Web | 7. listopadu 2014 v 17:29

nemám ho rád. Ano, nemám rád svého tátu, otce. Je to jen má krev, můj předek, můj sploditel. Asi mu na mě nezáleží, ostatně mě na něm taky ne.
Ale co mám dělat?
tady mám střechu nad hlavou, když nic víc. Ale venku? Nepočítal jsem, že bych od něj dostal nějaké peníze.

5 Nikka Nikka | E-mail | Web | 18. listopadu 2014 v 10:28

Radši jsem si še lehnout. S dekou přes záda jsem pokračoval v chůzi směr: pokoj - pokoj v obou slova smyslech.
Ráno mě probudilo slunce, které se dralo skrz zádlony přímo na můj obličej, pokojně položený na polštáři. Naštvaně jsem zamručel na slunce. Vstal jsem a ačal jsem balit... Vzal jsem si všechny potřebné i nepotřebné věci. Abych naštval otce, tak jsem si odnesl všechna svá zavazadla ke dveřím, oblékl jsem se a vlítnul jsem do jeho ložnice.
"Tak kde seš???" s trhnutím se probudil, "Já už docela dost dlouho čekám!!!" samozřejmě že jsem kecal, ale on to vědět nemusí!
"Tys to bral vážně?" zeptal se zmateně.
Co jsem bral vážně?" zeptal jsem se na jeho otázku nechápavě.
"No to s tou vojenskou školou! Blbče!"
"Počkej, tys to neyslel vážně?" nevěřil jsem.
"Předtím? NE! Ale teď? Ano!" zarazil jsem se, "Co tu stojíš a čumíš, jak sůva z nudlí? Neříkal jsi náhodou, že už dlouho čekáš?" výtězoslvně se zašklebil.
došel jsem za Hansem, aby přistavil vozidlo a odnesl mi kufry. O chvíli později jsem seděl v limuzíně. Nenávistně jsem koukal na otce. Téměř než jsme byly na místě mi otec řekl: "...

Komentáře jsou uzavřeny.


Aktuální články

Reklama